Skialpové lyže, skialpinistické lyže

Možná nepatříte k těm, pro které lyžování znamená nechat se přivézt nebo přijet ke sjezdovce, vyvézt se nahoru a sjíždět dolů po dokonale upraveném hladkém sněhu. Třeba máte při lyžování raději pocit volnosti a fakt, že můžete být obklopeni nádhernou přírodou a přitom sportovat. A třeba vám k tomu nestačí jen nazout běžky a vydat se na výlet po lesní cestě.
Právě pro takové z vás, kteří chtějí lyžovat, ale zároveň zažít i trochu dobrodružství, jsou tu skialpové lyže. Pokud to shrneme, skialpinisté jsou v drtivé většině horolezci, kteří chtějí oblíbený sport provozovat i v zimě nebo se mu alespoň přiblížit.

Skialpové lyže se vyrábí se mnoho modelů, z nichž některé jsou určeny spíše pro přechody horských masivů a na jiných se zase můžete častěji pustit do freeridu, tedy jízdy ve volném neupraveném terénu. Ty jsou v místě pod botou o něco širší (většinou nad osmdesát milimetrů) a laikovi více připomínají klasickou sjezdovou lyži. Samozřejmě i do skialpinismu se promítá carvingový styl, i když ne tak markantně. Setkáme se tedy jak se skialpovými lyžemi téměř rovnými, tak s těmi s menším či větším krojením. Výrazné krojení většinou nemají speciální závodní skialpové lyže. U těch je důležitá hlavně hmotnost, která nepřesahuje dva kilogramy (za celý pár), její rozměry bývají devadesát milimetrů ve špici, kolem sedmdesáti ve středu a kolem osmdesáti na patě. Také rádius (v metrech udávané číslo, které značí poloměr pomyslného kruhu, který lyže vykrouží při oblouku) je vysoký, klidně až třicet metrů. Takové lyže jsou ale nejen velmi drahé, ale navíc pro širokou veřejnost i poměrně nevhodné. Mnohem lepší je sáhnout po univerzálnějších lyžích (často se označují jako tour-carve), které mají nižší rádius (kolem šestnácti až pětadvaceti metrů). Pár váží většinou kolem patnácti set gramů a rozměry lyže jsou větší (špice přes sto milimetrů, střed kolem sedmdesáti a pata sto milimetrů). Platí, že čím širší, tím lepší nosnost v hlubokém sněhu a lepší točivost při jízdě, na druhou stranu ale i vyšší hmotnost, takže zvažte, po kterých rozměrech sáhnete, respektive v jakém terénu se budete pohybovat a jak.

Co se týče materiálů, musí být takové, aby lyže měla maximální pevnost (tedy snesla toho hodně) při minimální hmotnosti. Většinou mívají dřevěné jádro, případně vypěněné - takové lyže bývají o něco levnější, ale většinou toho oproti dřevu méně vydrží. Kvůli co největšímu odlehčení se u skialpových lyží nesetkáme s různými vychytávkami, jako jsou titanové výztuže, různé sítě tlumící vibrace a podobně, jak jsme zvyklí u sjezdovek. Proto si s nimi na upravené sjezdovce nezajezdíte (ostatně také není důvod, proč to dělat).

Jak tedy skialpové lyže vybírat?
Zaprvé si ujasněte, jak jste na tom s pokročilostí a v jakém terénu se budete nejvíce pohybovat. Tedy jestli vám budou lyže sloužit především k horským přechodům, nebo jestli se budete hodně věnovat i sjezdu ve volném terénu. Toto rozdělení je zmíněno výše.
Velmi důležitým kritériem je (jako u všech lyží) délka. Obecně platí, že byste měli sáhnout po lyžích asi o pět až deset centimetrů vyšších, než pokud byste vybírali sjezdovky typu allround. Mohou být tedy až tak o deset centimetrů vyšší než vy. Ale nepřehánějte to, kratší lyže je lehčí a točivější, tím pádem lépe ovladatelná. Delší lyže má zase lepší nosnost (záleží na tom, kde se budete pohybovat častěji). Pro výstupy se samozřejmě vyplatí pořídit si stoupací (tzv. tulení) pásy.
Vybírat můžete z mnoha výrobců, klasiky v produkci skialpových lyží jsou značky jako Dynastar, Dlack Diamond, Hagan, Trab a dnes již i Atomic, K2, Fischer nebo Blizzard. Důležitá je cena výrobku - samozřejmě čím dražší, tím kvalitnější, ale nepřežeňte to: skialpinismus to není jen čerstvý prašan, ale mnohdy i kamení, což odnáší skluznice a hrany. Tehdy se příliš drahé lyže nevyplatí.